Pitná voda: Z kohoutku nebo balená?

Lidské tělo vydrží až několik týdnů bez jídla, ale bez vody se obejde sotva pár dní. Víte ale, co vlastně pijete? Voda z kohoutku podle některých obsahuje škodlivé látky, kterým se v balené vodě vyvarujeme. Je to ale pravda? Tento článek vám ukáže skutečné „zákulisí“ pitné vody a poukáže na její rozdíly z různých zdrojů.

Balená voda je nevhodná

Mýtus o tom, že je balená voda tou nejzdravější, raději vyvrátím hned na začátku. Tento produkt se totiž řídí podle norem, které jsou stanoveny pro potraviny! Normy pro pitnou vodu jsou ovšem naprosto jiné. Voda navíc může obsahovat flatáty, látky změkčující PVC, které se uvolňují z pet lahví. Pro naše zdraví je tedy rozhodně lepší voda z kohoutku.

U lahví s pitnou vodou neplatí ani to, že musí obsahovat etiketu se zdrojem. Je tedy dost možné, že často pijete vodu z kohoutku, pouze v plastové lahvi a dražší.

obrazekPijte raději kohoutkovou vodu

Pití vody z kohoutku kromě vlivu na vaše zdraví má také pozitivní účinky na životní prostředí, protože nevzniká žádný plastový odpad.

Pojďme se ale na kohoutkovou vodu podívat blíže.

Vždy má na kvalitu vody vliv to, odkud pochází a jak byla zpracována. Rozhodně není od věci informovat se o tom a v případě negativních informací čerpat vodu odjinud. Na kvalitu vody má také vliv stav a kvalita vodovodního potrubí v domácnosti. To znamená, že i když váš soused ve vedlejším domě čerpá vodu ze stejného zdroje jako vy, kvalita vody u vás a u něj může být naprosto odlišná.

Na co si dát pozor u kohoutkové vody?

K hubení bakterií vodárny často používají elementární chlor. To je však ten nejmenší problém. Chlor z vody dostanete jednoduše tak, že skleničku s vodou necháte půl hodiny před vypitím odstát.

Co ale může kohoutková voda podle hygienických předpisů ještě obsahovat? Uvedeme několik příkladů ze zákona o ochraně veřejného zdraví (vždy se jedná o množství, které může být obsaženo v jednom litru):

  • 50 mg dusičnanů
  • 10 mikrogramů arsenu
  • 5 mikrogramů kadmia
  • 10 mikrogramů olova
  • 0,2 mg železa

 

Na obsahu železa a olova ve vodě se nejvíce podílí potrubí, zvláště pak pokud není v úplně dobrém stavu.

Kojeneckou vodu legislativa nezná vůbec, neexistují pro ni tak vlastně žádná pravidla. Hovoří se pouze o tom, že by voda pro kojence měla obsahovat maximálně 10 mg/l dusičnanů (norma je však 50 mg!).

Převaření vody nestačí!

Mnoho článků tvrdí, že se kvalita vody zvýší převařením. To ovšem platí pouze pro vodu s bakteriemi. Tedy přesněji řečeno – pokud jedete v létě kempovat, převařením dostanete škodliviny z vody. Ovšem její chemické složení se pomocí bodu varu nijak nezmění.

obrazekBílé zabarvení vody?

Bíle zabarvení vody není nijak zdraví škodlivé ani jinak závadné. Toto zabarvení má na svědomí vzduch ve vodě rozpuštěný. Při kontaktu studené vody z distribuční sítě s teplejšími vnitřními rozvody se tento vzduch z vody uvolí a velké množství drobných bublinek způsobí její „mléčné“ zabarvení.

Fosforečnany v pitné vodě

Obsah těchto látek ve vodě má jak výhody, tak i nevýhody. Výhodou je to, že fosforečnany chrání vodovodní potrubí před korozí a snižují železitost vody. Naopak nevýhodou je to, že v takové vodě vznikají takzvané legionely, které mohou u oslabených jedinců (například pacientů po operaci) způsobit další typy onemocnění.

Chlór ve vodě

Chlór zabraňuje tvorbě bakterií ve vodních sítích. Zaručuje kvalitní uchování vody a jeho „pachuť“ při jeho nadbytku se z vody dá dostat odstáním vody.

Chlór se do vody přidává až jako poslední, během cesty potrubím reaguje s jeho stěnami, z vody se tím dostává pryč a přitom s sebou bere nežádoucí mikroorganismy.

 

 

Víte, že mikroorganismy z vody můžeme také dostat pomocí UV záření? To má výhody i nevýhody – sice nezmění vodu chuťově, tak jako chlór, ale na druhou stranu ji nedokáže uchovat čerstvou. Upřednostňovaným prostředkem pro uchování vody a zbavení se mikroorganismů je tedy stále příměs chlóru.

Řešení přináší vodní filtry Berkey

Účinné řešení může nabízet filtrace vody. Ovšem i tady velký pozor! Většinou se jedná o agresivní odstranění nejen patogenních organismů a nečistot, ale také veškerých minerálních látek, které voda přirozeně obashuje. Voda je po takové filtraci demineralizovaná a nepitná a může způsobovat řadu zdravotních rizik.

Naštěstí výjimka na trhu existuje a představují ji vodní filtry Berkey, které z vody odstraní veškeré viry, bakterie a další nebezpečné látky, ale zároveň mají schopnost zachovat ve vodě důležité minerály a další potřebné látky.

obrazek

Tvrdost vody

Tímto pojmem značíme obsah vícemocných kovů a alkalických zemin. Jedná se především o hořčík a vápník, ale na tvrdosti vody se dále podílí také hliník, mangan a zinek.

Optimální tvrdost vody je těžké úplně určit, zdravotně je však lepší voda tvrdší, která má větší podíl těchto kovů. Přibližná hodnota by se měla pohybovat kolem 20–30 mg/l u hořčíku a 40–80 mg/l u vápníku.

 

Kategorie: Rady a tipy Autor: SimonaHolakova
Vaše názory k článku (0)
Seřadit: