Snad nejhorší pocit, který můžete za svůj život zažít, je vidět své dítě, jak se samo pomalu ničí. I tento problém lze však vyřešit, ale nepočítejte s tím, že to bude jednoduché. Bude vás to stát hodně úsilí, slz a nervů, než se vše vrátí do pořádku. Ale pokud jste opravdu odhodlaní svému dítěti pomoci, tak zvládnete i nemožné.

Co dělat poté, co se o jeho závislosti dozvíte

Nejdůležitějším faktorem je zachovat si chladnou hlavu. Nejspíš v takové situaci budete chtít vašemu potomkovi vynadat, začít na něj křičet, brečet, prosit, ať s tím přestane, nebo mu rovnou dát pár facek. To všechno by ale bylo špatně. Nejlépe uděláte, když si před tím, než začnete rozhovor na toto téma, ujasníte, co vlastně chcete říci a jak budete na jeho odpovědi, které se vám budou nejspíše příčit, reagovat. Pokud si nejste úplně jisti postupem, není na škodu kontaktovat někoho, kdo si podobným problémem již prošel, nebo se zajít poradit s odborným psychologem.

Čas na rozhovor

Jestli jste si již ujasnili, co všechno chcete probírat, zbývá už jen vyčkat na správnou chvíli. Nejlepší doba pro takto vážný rozhovor nastává, když budete doma s dítětem sami a budete tak mít soukromí. Bylo by dobré, aby váš potomek viděl, že jeho problém zajímá oba rodiče, proto přizvěte svého partnera/partnerku ke společnému řešení. Zeptejte se dítěte, proč s drogami začalo, jestli jej k tomu přivedl nějaký osobní problém, a nabídněte mu vaši pomoc. I když o ni nejspíše nebude jevit zájem, nepolevujte a neříkejte si, že se to nějak samo vyřeší.

Metoda cukru a biče

Pokud jste vaše dítě již nějak ke spolupráci přinutili, jste na dobré cestě k jeho uzdravení. Dejte potomku jasně vytyčené cíle, ale dejte pozor, aby byly reálné. Byla by hloupost mu říct, že ode dneška má se vším utrum, až do konce života. Raději si vyberte body, které může splnit v blízké budoucnosti a pokud se tak i stane, tak jej za to odměňte. Na druhou stranu, pokud bude vaši snahu sabotovat, nebojte se mu dát přísnější ultimáta, jako jsou zabavení jeho osobních věcí, úplné domácí vězení nebo odvykací léčebna. Mluvte vždy klidně a bez afektu, dítě musí vidět, že své podmínky myslíte vážně a že trest opravdu nastane, pokud se nebude chovat dle vašich požadavků.

Komunikujte a nebuďte ukřivdění

Snažit se o to, aby vaše dítě přestalo brát drogy, je zdlouhavý a únavný proces. Nezapomínejte proto také na své duševní zdraví a najděte si chvíle na odreagování. Navštěvujte rodinného poradce, najděte dítěti někoho, kdo si podobným zážitkem již prošel a zvládl se vyléčit. Váš syn/dcera se s ním může podělit o zážitky a jistě to pro něj/ni poslouží jako dobrá motivace do budoucna. Nezapomínejte na komunikaci a celý proces berte jako výzvu, která vás všechny udělá silnějšími.