Koktejl barviv, aditiv a konzervantů, průmyslové zpracování, to vše sice dokáže vytvořit trvanlivější, hezčí, barevnější potraviny, ale zato nám působí nemálo zdravotních obtíží. Stejně jako šlechtění rostlin přináší vyšší výnosy, ale i to má svá rizika. Chemické látky, které dnes v potravinách běžně konzumujeme, mohou znamenat přibývající alergie. Co je vlastně alergen a jak se označuje?

Zjednodušte si nakupování

Zákonná vyhláška Evropské unie číslo 113/2005 Sb. uvádí, že balené potraviny musí mít na svém obalu vypsány alergeny, jež obsahují. Spotřebitelům tento krok zjednodušuje nakupování, protože po pročtení etikety už vědí, zda jim výrobek může dělat potíže, nebo nikoli. Obsahuje-li alergen, který nesnáší, musí se dané potraviny prostě vystříhat.

Seznam alergenů musí uvádět na jídelních lístcích rovněž české restaurace a jídelny. Praxe je taková, že u jídel na jídelních lístcích najdete čísla, kterými se alergeny označují.

Víte, že seznam alergenů určuje směrnice 2000/89 ES, jež pod označením nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1169/2011 platí od 13. prosince 2014 také v České republice?

Čtěte etikety i jídelní lístky

Nařízení Evropského parlamentu a zákonná vyhláška by tak měly zabránit tomu, že vy jako nic netušící spotřebitel sníte potravinu, která obsahuje alergen. Jde ale o to v obchodě pečlivě studovat etikety s popisem složení potraviny, věnovat jim náležitou pozornost. Spousta Čechů už to při nakupování dělá. Více se zabývá výživou a pátrá nejenom po obsahu sacharidů, tuků a bílkovin, ale i po případných alergenech.

Pozor na jídlo v restauraci. Pokud jíte v restauraci, měli byste si všímat i čísílek uváděných u pokrmů, protože právě ona patří alergenům. Zejména pokud jíte v restauraci, kde to neznáte, je dobré se na alergeny soustředit. Některé potraviny totiž mohou obsahovat stopy alergenů, aniž to tušíte – například některé sójové omáčky mají stopy lepku.

V restauraci musíte mít kromě údajů na jídelním lístku k dispozici i tabulku, která vám pomůže 14 hlavních alergenů rozklíčovat (co se vlastně pod kterým číslem skrývá). Jestli tabulku k jídelnímu lístku nedostanete, ptejte se po ní.  

Věděli jste, že alergie na potraviny se v posledních letech rozšiřují? Trpí jimi stále větší počet lidí. Výzkumy uvádějí, že se jedná až o 30 % obyvatel, kteří mají buď přímo alergii na některé potraviny, nebo trpí intolerancí čili nesnášenlivostí vůči potravině.  

Číselný seznam alergenů

Právě takovou tabulku by vám měli nabídnout v restauraci k jídelnímu lístku.

1 – obiloviny obsahující lepek, čili pšenice, oves, ječmen, žito, špalda, kamut a výrobky z těchto obilovin
2 – korýši a výrobky z nich
3 – vejce a potraviny, které vejce obsahují
4 – ryby a výrobky z nich
5 – arašídy a výrobky z nich
6 – sója, sójové boby a potraviny se sójou
7 – mléko a mléčné výrobky
8 – skořápkové plody – vlašské, lískové, makadamové a pekanové ořechy, pistácie, para a kešu oříšky
9 – celer a výrobky z něj
10 – hořčice
11 – sezam a sezamové výrobky
12 – oxid siřičitý a siřičitany ve vyšší koncentraci než 10 mg/kg nebo 10 mg/l
13 – vlčí bob a všechna jídla z něj
14 – měkkýši a jídla a výrobky z nich

Reakce může být rychlá i pomalá

Co se vlastně děje v okamžiku, kdy ústy pozřete nějaký alergen? Jednoduše reagujete naprosto nepřiměřeně. Organismus danou látku vyhodnotí jako škodlivou a začne proti ní vyrábět protilátky. Výsledkem je alergická reakce. Rychlost reakce může být různá. Rychlá proběhne třeba do hodiny od chvíle, kdy alergen putoval do žaludku, pomalá bude trvat třeba několik hodin. Měli byste proto tělo dobře pozorovat. Jedině tak zjistíte, že vaše tělo na nějakou potravinu reaguje nestandardně.

Jak poznat alergickou reakci?

Pozor na svědění kůže, kopřivku, otoky, křeče, nevolnost, průjmy, zácpy. Tato široká paleta příznaků může signalizovat alergické reakce na potraviny. V případě dýchacích potíží a anafylaktického šoku je už nutné volat záchranku, protož jde o stav ohrožující život.

Nejčastější je alergie na mléko a lepek

Mezi nejčastější alergeny dnes patří lepek a mléko. Plynatost, zácpy, průjmy, nafouknuté břicho, závratě, únava, bolest hlavy, otok kloubů, zvýšená citlivost kůže mohou být znamením, že máte problém s trávením lepku. Jestliže trpíte těmito projevy, zkuste na čas vysadit obiloviny a pozorujte, zda se stav zlepší.

Také je třeba být opatrný u potravin, v nichž se také mohou nacházet stopy lepku, a to například hořčice, kečup, jogurty, uzeniny, dresinky.

Alergie na mléko je často záležitostí kojenců a batolat. Mnohdy se u dětí postupně nesnášenlivost mléka vytrácí. Záleží také na tom, zda jde o alergii nebo intoleranci mléka.

U intolerance je nedostatek laktázy, enzymu, jenž mléčný cukr laktózu tráví. Ovšem třeba zakysané mléčné výrobky, v nichž je laktózy méně, většinou tráví bez potíží. Intolerance přináší zažívací potíže, vyrážky, alergie, ale končí i anafylaktickým šokem.

U alergie jde o imunitní odezvu organismu na mléčné bílkoviny.