Mrkev spousta lidí ji považuje za něco běžného a obyčejného, co v podstatě ani nestojí za zmínku. Přitom mrkev obsahuje spoustu výživných látek a rozhodně by v našem jídelníčku neměla chybět.

Mrkev a beta-karoten

Na první pohled poznáte, že mrkev obsahuje beta-karoten. Napoví vám to její oranžové zbarvení. Jde o provitamín A, který pomáhá regenerovat pleť a sliznice, posiluje zrak, díky němu se budete lépe vyrovnávat se stresem a odolávat znečištěnému životnímu prostředí. Řada vědců také zastává názor, že antioxidant beta-karoten velmi pomáhá v prevenci rakoviny. Látky obsažené v mrkvi umí na sebe vázat těžké kovy, které potom snadno putují ven.

Jak upravit mrkev, abyste z ní dostali maximum?

V kuchyni je mrkev použitelná velmi univerzálně. Hodí se do zeleninových salátů, polévek, může se využít vařená jako příloha k masu, dá se z ní připravit i chutná pomazánka, patří do základu omáček, jako je třeba svíčková. Využít se dá i čerstvá nať do polévky. Z mrkve ale také můžeme připravit chutnou svačinu pro děti do školy.

Mrkev je lepší jíst vařenou ať už klasicky, nebo na páře, či lehce orestovanou. V syrovém stavu jsou její buněčné stěny značně tuhé, takže se poměrně obtížně tráví. Přesněji v tenkém střevě je problém uvolnit beta-karoten. Ve výsledku ho tak tělo získá jenom velmi málo, přitom mrkev je jeho bohatým zdrojem. Tepelná úprava ale dokáže přes polovinu beta-karotenu přímo přeměnit na vitamín A.

V kořenu najdete také látku zvanou falkarinol, které se hodně připisují protirakovinné účinky. Má však jednu nevýhodu. Varem dochází k jejímu rozkladu. Proto byste neměli vařit mrkev příliš dlouho, ale pouze tzv. na skus. Lepší je také vařit mrkev vcelku a krájet teprve uvařenou, tak se látka snáze uchová.

Vždy jezte mrkev v kombinaci s tukem. Jedině tak se vitamín A dobře vstřebá, protože jde o vitamín rozpustný v tucích.

Pozor na přípravu mrkve předem před zpracováním. Možná si myslíte, že když si mrkev připravíte třeba den předem, ušetříte si čas. Nakrájíte si ji nebo nastrouháte a pak už jenom přisypete do jídla. Jenže mrkev je mnohem lepší připravovat až těsně před vařením či konzumací. Oxidací totiž dochází k poklesu podílu vitamínu C i ostatních živin.

Mrkvová pomazánka

Suroviny:
2-3 velké najemno nastrouhané mrkve
1 lučina nebo kvalitní pomazánkové máslo
2 lžičky bílého jogurtu (nemusí být)
pár kapek citrónu
lžička kvalitního másla
sůl, bylinky dle chuti

Postup:
Do hrnce dáme máslo a necháme rozpustit. Poté přidáme nastrouhanou mrkev a krátce podusíme. Po vychladnutí dáme do mixéru. Přidáme jednu lučinu, dvě lžičky bílého jogurtu, pár kapek citrónu a špetku soli. Poté pustíme krátce mixér na rychlost jedna, maximálně dva. Podle chuti můžeme ještě přidat bylinky dle chuti, například pažitku, rukolu apod. Podáváme s pečivem.
 

Mrkvová pečená svačinka

Suroviny:
1 mrkev (75g)
1 větší banán (120g)
150 g bílého jogurtu
1 vajíčko
skořice podle chuti
20 g chia semínek
90 g vloček
slunečnicová semínka na posypání

Postup:
Troubu si předehřejeme na 190°. Mrkev nastrouháme najemno, přidáme rozmačkaný banán a ostatní suroviny kromě slunečnicových semínek. Těsto nalijeme na plech vyložený pečícím papírem nebo folií, posypeme slunečnicovými semínky a dáme do trouby na 20 minut. Do těsta jsem nedávala žádný med ani cukr ani jiné sladidlo, použila jsem banán a to mi stačí. Pokud máte rádi sladší, přidejte třeba med. Výborná dopolední svačinka...

Pro mlsné jazýčky doporučujeme taky recept na mrkvovo tvarohové muffiny.

Co všechno obsahuje mrkev kromě beta-karotenu?

Je toho skutečně hodně. Vitamíny B, C, D, E a K. Dále vlákninu a lecitin. Z minerálů v oranžovém kořenu najdete sodík, vápník a hořčík, dále fosfor, železo, měď, zinek, mangan a selen.

Právě díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů má mrkev pozitivní vliv na zvýšení plodnosti, dále dokáže tělo ochránit před volnými radikály. Funguje jako posílení srdce a cév, ale také zraku a kvality sliznic v těle. Zrychluje hojení ran. Chcete-li mít krásnou pokožku i pěkné vlasy a nehty, potom na mrkev také nezapomínejte. Mrkev má pozitivní vliv i na mužskou plodnost a pomáhá těhotným ženám (pozor ale na vitamín A v prvním trimestru). Kromě toho kořen mrkve prospívá rychlejšímu hojení ran.

Silné účinky má i na trávení díky vysokému obsahu vlákniny, dokáže prospět v případě zácpy i průjmu. Lidoví léčitelé mrkev často doporučovali jako projímavý a močopudný prostředek.

Věděli jste, že 50 g mrkve pokryje vaši potřebnou denní dávku vitamínu A? Navíc má minimum kalorií - na 100gramové množství obsahuje jenom cca 35 kcal. Chcete-li tedy hubnout, určitě zařaďte do svého redukčního jídelníčku mrkev.

Jak mrkev skladovat?

Mrkev skladujte vždy v tmavém a chladném prostředí. Pro delší uchovávání (například přes zimu) se hodí úkryt ve sklepě v bedně s pískem. Je ovšem třeba pravidelně kontrolovat kvalitu uložené mrkve.

Původ mrkve

Pravlast mrkve najdeme v oblasti jižní Asie, přibližně v místech, kde dnes leží Afghánistán, Írán a Pákistán. Právě odsud se divocí předkové současné mrkve vydali na svoji pouť světem. Do západní Evropy a také Číny mrkev doputovala někdy během 12. století. Ovšem tehdejší mrkev se od té dnešní dosti lišila, nejspíše byste ji nepoznali. Její kořeny totiž byly buď bílé, nebo nachově červené. Teprve šlechtitelské pokusy, které prováděli Holanďané, zařídily, že vznikly dnešní oranžové kořeny.