Fytoterapie je léčebná metoda, v minulosti známá též jako bylinkářství, při které jsou k léčbě člověka využívány léčivé rostliny – především byliny (např. heřmánek, bazalka, meduňka),  polokeře (např. mateřídouška, yzop, levandule), keře (např.borůvka, bez, jmelí) nebo stromy (např. bříza, dub, lípa). V omezeném množství se k léčbě mohou využívat také houby a řasy.

Fytoterapie bývá označována jako druh alternativní medicíny. Osoba praktikující fytoterapii se označuje jako fytoterapeut, případně jako bylinkář. Tradice fytoterapie vede do hluboké minulosti, první doložená zmínka o využívání léčivých rostlin je již z období 3 000 př. n. l.. V posledních letech dochází k prudkému nárůstu zájmu o fytoterapii a podle Světové zdravotnické organizace je fytoterapie praktikována až čtyřikrát častěji než klasická medicína.

Bylinkářská pravidla

Pro správnou fytoterapii platí několik pravidel. Rostliny sbíráme zejména v čistém prostředí vzdáleném minimálně 200 metrů od silničních komunikací. Rozhodně nesbíráme podél železnic, prašných cest, na skládkách nebo v místech, kde mohou být používaná umělá hnojiva nebo jiné chemikálie. Vyhnout bychom se měli také místům čerstvě pohnojeným. Rostliny sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu. Lze je ale sbírat také po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne. Nikdy nesbíráme za deště. Podzemní části sbíráme za vlhka nejlépe zjara nebo na podzim. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se kalendářem sběru rostlin. Při sběru šetříme přírodu. Sbíráme pouze části rostlin, které potřebujeme, zbytek necháme nepoškozený. Vždy musíme sbírat jen zdravé a dobře vyvinuté rostliny.

Použití bylin

Léčivé rostliny byly prvními „léky“, které člověk využíval. Již od starověku patří mezi nejdostupnější a nejzdravější léčebné přípravky. Byliny nejen pomáhají léčit, ale dodávají organismu i potřebné chybějící látky, především některé stopové prvky. Použití bylin v léčitelství by mělo být příspěvkem k celostní léčbě, nikoliv léčbou primární. Hlavní význam použití bylinek je v možnosti každodenní léčby. Byliny mohou tlumit bolesti, podráždění, ale i jiné poruchy. Oproti chemickým lékům jsou levnější, bezpečnější a mnohdy účinnější. Lze je používat i v prevenci, ale jejich hlavní význam je být doplňkem k dalším způsobům léčby. Ovšem není ideální je používat dlouhodobě, vždy je vhodné udělat určitou přestávku nebo změnit složení bylin. Dále není léčba vhodná u těhotných žen a malých dětí.

Čerstvé bylinky

Nejúčinnější formou léčivých bylin je použití za čerstva. Sbíráme byliny, které nejsou šlechtěny, a proto obsahují látky, které těmto šlechtěným chybí. Tyto látky nenásilnou a přirozenou formou povzbuzují vylučování žaludečních šťáv, vyvolávají zdravou a přirozenou chuť k jídlu, podporují stravitelnost jídla, zásobují organismus minerálními látkami a tím podporují zdravý tok energie a plnou funkci orgánů v našem těle. Ve střevech a játrech se hořké aromatické látky, obsažené v divokých zeleninách, chovají aktivně. Příznivě ovlivňují vylučování žluče, regulují tím látkovou výměnu a stolici. Obsahují také řadu vitaminů a stopových prvků. Nic z toho se neztrácí sušením, skladováním, louhováním, účinek pouze nastoupí po delším časovém úseku užívání.