Bere se ohled na to, že dítě je ve vývoji a je náchylnější než dospělý.

V podstatě by tam žádný rozdíl být neměl, ale naoko to samozřejmě vypadá jinak.

Děti dostanou na konci vyšetření omalovánky, lízátka apod., ale dospělí se musí obejít bez toho :)

Myslím, že k dětem se přistupuje trochu jinak :)

Dospělí mohou dostávat silnější léky, než malé děti.

Vyšetření se určitě liší, nemyslím si však, že se liší nějak podstatně. V první řadě jde o přístup, protože k dětem doktoři samozřejmě přistupují jinak, než k dospělým (dítě např. dostane lízátko, když nezlobí, dospělý asi ne :D ). U dospělých se také něco z dětského vyšetření vynechává a něco se naopak přidává.

Také spoustu dědičných chorob mnohem častěji léčí pediatři než lékaři pro dospělé, neboť ještě donedávna se většina takto nemocných dospělosti vůbec nedožila. Mezi nejznámější příklady patří srpkovitá anémie, cystická fibróza nebo thalasemie.

K rozpoznání normálních odlišností od těch patologických vedou léta školení a praxe nad rámec běžného lékařského vzdělání.

Léčit dítě není stejné jako léčit zmenšeného dospělého. Hlavní rozdíl mezi léčením dětí a dospělých je, že se děti, ve většině právních systémů, nemohou rozhodovat samy za sebe. Pediatr vždy musí brát ohled na otázku poručnictví, práva na soukromí, právní odpovědnosti a informovaného souhlasu. Jinak pediatr musí častěji jednat i s rodiči

Zdravím ,
léčba dětí a dospělých se samozřejmě liší. U dětí je mnoho změn během dospívání. Menší tělo kojenců se podstatně liší od těla dospělého člověka, proto si pediatři musí více všímat vrozených a vývojových vad a také i genetických odlišností.